Ujasni si svůj cíl

Bez cíle nemůže vzniknout dobrý plán. A dobrý plán Tě podrží právě v těch dnech, kdy jsi úplně mimo a vlastně ani nevíš, jestli to celý neděláš nadarmo. Všechny svoje klienty trénuji tak, jakoby měli jet na příští Olympiádu. Ať už jsou profíci závodníci nebo amatéři jezdící pro potěšení do lesa. Všichni totiž mohou dosáhnout toho, co světoví jezdci denně zažívají = splynutí.

Nějakým záhadným způsobem se stalo, že splynutí, ladnost pohybu koně i jezdce, žádná křeč a jízda "na myšlenku" je pro hodně jezdců šílený stres.

To přeci nedává smysl!

- To jsou ukázky vět, které slýchávám na prvních trénincích u svých klientů

Jsou Ti známé?

TAK POZORNĚ ČTI 😈⬇️

Rovnou to na vás vybalím...

Největší moudro, které ze mně za poslední dobu vypadlo je:

Tadááááá 😃

A teď se pozorně podívej na tuto fotku

Fotka byla zachycena po cválání po pláži. S kým? S mou milovanou Frey.

Kdy? Po ME/YR ve Skotsku.

Byla jsem šťastná, když jsem minulý týden projížděla cílem těžkého crossu?

ANO.

Byla jsem šťastná, když jsem na ohlávce cválala podél moře?

TO SI PIŠ ŽE JO!

Vidíš..?

Nejde o výšku skoku. Nejde o cviky, které už v drezuře umíš.

Je to o tom, že Tvůj kůň je s Tebou rád, ať děláte cokoli.

Výška skoku je jen číslo. Plno jezdců skáče vysoko a daleko a neumí udělat malý kruh, ba dokonce uvolnit koně!

Plno jezdců dělá "cvalové piruety". Přitom lepí nohy, jak kráva v blátě.

Nevadí, že neskáčeš plné stojany. Nevadí, že neskáčeš metr.

Nevadí, že jezdíš pořád velký kruh a spirála je prostě ještě příliš.

Nevadí to tehdy, kdy můžeš sednout na jakéhokoli koně a zvládnout ho tak, že Ti důvěřuje a je mu jedno, jaký plán pro něj máš připravený.

Snad Ti to malinko pomohlo, pokud se plácáš na místě a máš pocit, že to prostě dobrý není a nikdy nebude.

Hele - třeba už to dobrý je. Nebo minimálně lepší než u těch, jejichž fotky si lepíš na stěnu pokoje.

Jooo o tom bych taky mohla vlastně něco říct... 🤓

Jako malá jsem měla na skříni vylepenou naši přední parukovou závodnici.

Za víc než 15 let jsem ji poznala osobně.

Byly jsme na obědě, na kávě, staly se z nás kamarádky...

Pak jsem ji viděla jezdit.

Optrně jsem se zeptala, kdo ji trénuje na drezuru.

Snažila jsem se jí pomoct. Sama cítila, že by to chtělo hodně velkých změn.

Bohužel by ego jejího otce nepřekouslo, kdyby začala trénovat pod militaristou.

- jak jsem byla srozuměna - lidé, kteří chodí všestrannost neumí ani drezuru ani skákat 😂

Tak jsem to nechala být. Držím jí palce dodnes.

Dodnes žádný super výkon nepodala.

Byla velkou hvězdou jako dospívající, ale když přišla mezi seniory, už narazila.

A ještě mám jeden příklad: Dokážeš popsat slovy, co se Ti v těle děje při zamilování? Motýli v břiše? Kdo tohle vymyslel? Měl jste někdo někdy motýla v břiše? Já bych asi zvracela. Takhle bych krásný pocit lásky teda fakt nepopsala. Nepopsala bych ho ale ani jinak. Nelze popsat slovy. Pravá láska nelze přece popsat slovy..! A stejně tak pravé jezdectví... Takže jaké z toho plyne ponaučení?

• Nikdy není pozdě začít znovu a jinak.

• Vítězství jednoho neznamená prohru druhého.

• Tvůj pocit Ti nikdo nemůže vzít ani na Tebe svůj přehodit.

• Jen Ty můžeš dovolit svému tělu, aby bylo v souladu s tělem Tvého koně.

• Jen Ty víš, jestli Tvůj sen je pro Tebe dostatečný, nebo jestli nechceš náhodou splnit cíl stejný jako má někdo úplně jiný...

Děkuji všem, kdo dočetl až sem. Měli jsme to dnes takové k zamyšlení, že 😁 Tak příště zase fakta, tipy a návody, jooo? 🖤 Do té doby se mějte krásně Barbora 💋🦄