Přilnutí

Museli jste někdy někomu poklepat na rameno, aby vás začal vnímat?

Tak přesně tak ve zkratce funguje přilnutí.

Přilnutí je moment, kdy kůň ochotně vnímá, co mu říkáte.

Není to jen o stálém kontaktu mezi hubou a rukou.

Je to o zapojení všech smyslů, kdy jste konečně jedno tělo.

---

Co to sakra je s těmi otěžemi?

Chápete, co se asi tak děje, když je kůň na přilnutí. Ale napadá vás:

Musím pro to NĚCO dělat?

A jestli ano tak CO?

Mám koně nějak směrovat?

Co je to pohrávání?

Jemná ruka znamená nehybná ruka?

Odžvejkni a nabídni - ale co to PŘESNĚ znamená?

Celé je to proces akce a reakce

Opravdu pro přilnutí musíme vynaložit mnoho úsilí.

Většina koní se nechce nebo ani nedokáže soustředit.

Proto je musíme zabavit.

Ano - cviky. Ale především komunikativní rukou, hlasem, pozitivní motivací.

Jak to tedy s tím pohráváním je:

Hrát si s otěží znamená měkké "mačkání houby" - té na nádobí - na OBOU otěžích.

Někdy zároveň, jindy jen pravá, na chvilku jen levá, ale více méně obě současně - jako hrát na harfu.

Chytnu otěž mezi palec a ukazováček a zbytek dlaně měkce mačká a nabízí sevřením a otevřením prstů. Někdy zmáčknu víc, někdy jen tak pobrnkám, nabídnu v prstech, nebo nabídnu celou rukou...

ROZHODNĚ TO NEZNAMENÁ JEZDIT KONI UDIDLEM V HUBĚ NA STŘÍDAČKU PRAVÁ LEVÁ.

Zkusili jste někdy udidlo ochutnat?

Ani vás to neláká, že..? 😉

Ono to totiž není nic příjemného.

Dovedu si představit, že se najde někdo, komu to příjemné bude, ale určitě ne na tréninku😀Víte, jak to myslím..!

Koni udidlo příjemné není (nekousne si do něj jen tak for fun, když projde kolem uzdečky), takže je naše práce se chovat tak, aby mu příjemné bylo.

Resp. aby se díky němu příjemně cítil.

Aby protáhl svaly.

Aby se příjemně zapotil.

Aby byl zdravý.

Když se mladý kůň po obsednutí vzpouzí a zkouší, co jezdec snese (co se asi stane, když teďka TAKHLE vystřelím?) - no .. dostaneš pěknou zpátečku v podobě pravá levá, protože jezdec se nechce nechat zabít a musí Ti, koníku, hned na začátku vymezit hranice.

Proto taháním (nebo i jemným pohráváním) střídavě pravá-levá koně neuvolníme.

Jen mu hubou jezdí udidlo, hlava se mu kýve zprava doleva a kůň si připadá jako idiot.

Bavíme-li se o ježdění přátelském, idiota ze svého čtyřnohého parťáka dělat nechceme, pravda?🤗

Takže - aby bylo udidlo koni příjemné - jakmile ucítím kontakt na otěži (otěž se napne), okamžitě zahajujeme pohrávání.

Musí to být pro vás tak automatické jako když při naklusání začnete vysedat.

---

Logicky vzato - přijdete do práce (školy) a začnete si povídat s kolegy.

Vybalíte si věci, uděláte si kafe,..prostě příjemné prostředí, aby váš výkon byl ten den co nejlepší.

S tréninkem je to stejně.

Nechcete být diktátor, ale zábavný pomocník v rozvoji pohybu koně.

Koně jsou stvořeni k tomu, aby se pohybovali.

Jsou velmi učenliví.

Jen je to některé přestalo bavit.

Co z toho plyne:

Na začátku koně krokujeme na zahozené otěži.

Poté následuje opracování - klus, cval.

Ten by měl proběhnout z vaší strany v naprosté tichosti.

Nechte koně, aby se rozkoukal.

Vezměte si kontakt tak jemný, jako byste ho ani nechtěli.

Stále platí - jakmile se otěž napne, hraju si.

---

Kůň se rozkoukal a zahřál?

Přišel čas na stálý kontakt na DLOUHÉ otěži.

Tady se láme chleba.

Vaše ruce musí být rychlé a dostatečně uvolněné.

Už lopatky, ramena a lokty musí pružit stejně, jako se hýbe hlava koně.

Nemá ji staticky.

Neustále s ní lehce hýbe.

V tom tkví kouzlo pružné otěže.

Na pružné otěži pohráváme v principu sbírání a dávání.

Nebo jak to popsat...

Jakmile kůň zareaguje na mačkání otěže sebemenším přežvýknutím nebo pohybem hlavy směrem dolů, okamžitě otěž "pouštíme" a necháme koně, aby si od tlaku otěže "odpočinul".

Toto trvá tak vteřinu 😀 a hned zase rychle bereme otěž na stejný kontakt jako před chvilkou a hrajeme dál.

Povolil? Nabídněte.

Nepovolil? Zkuste i tak nabídnout, třeba neví, že mu prostor dáte.

Fakt, že se mu udidlo v hubě příjemně hýbe, samo od sebe koně nutí se nad ním zamýšlet.

Když kůň zjistí, jak příjemné je se za ním malinko natáhnout dolů, bude to chtít sám zopakovat.

Pamatujte: hraní je od slova hrát si. Když budete dítěti házet míč moc prudce, začne brečet, protože mu rozbije ciferník. Pokud mu budete míč házet hodinu na stejné místo, bude se nudit. Hraní má být zábavné, nepředvídatelné. Jinak je v podstatě k ničemu a jen předstíráte, že máte "jemnou ruku".

Představte si, že pojedete na koni v takové souhře, že si během toho můžete přečíst zprávy, nebo posvačit a váš parťák se ponese spokojeně sám...

Holeň pruží jako ruka

Holeně máme kolem koně volně spuštěné. Snažíme se koně mít zarámovaného mezi rukou a holení. To jste asi už slyšeli.

Zarámovaný kůň je další samostatné téma, ale chtěla bych tu jen upozornit na pár omylů:

• Ruka bez nohy, noha bez ruky - blbost - protože ruka i noha jsou na sobě nezávislé. Ano, musíme koni dávat jasné povely. Čili pokud koně oběma nohama pobídnu, nesmím dávat zároveň zádrž. To by mu nedávalo smyl. Ale jemný stálý kontakt je něco, co k ježdění potřebujeme. Stejně jako by kůň měl směřovat k zarámování = akceptovat stále jemně přiložené holeně.

• Na vnější drž, na vnitřní hraj a pořádně ho pobízej, ať jde dopředu - blbost - jednak chceme koně jemného na obou otěžích a za druhé - čím rychleji kůň jde, tím je vše těžší pro něj i pro jezdce. Dejte svému koni i sobě čas a prostor!

• Napobízej si ho do ruky a pak ho odžvejkni - tato metoda bývá brutální, i když u jemného koně nemáte pocit, že by se něco šíleného stalo. Kůň musí jít od zádě a aktivně. Souhlasím. Bohužel to je pro začínající jezdce tak těžké, že často vidím pouze prudká bota, nebo tušírka, koni se podlomí zadní nohy a vepředu mu udidlo projede hubou jak při slušném trestu. To přece není nutné...

Nech koně jít svým tempem. Pomalu. Vezmi lehký kontakt. Dokud nebude přímo zastavovat, holeň nech volně. Jen ho připobídni, pokud bude zastavovat nebo potřebovat nový vjem.

Dokud kůň nejde odzadu, nemusí jít tím pádem hlavou dopředu za udidlem. Ale (!) větší problém je, když je zlomený kvůli honění koně až příliš holeněmi, a tím pádem zbytečným přetahováním udidla se snahou o povolení (přesněji - podvolení).😞

---

Snad jsem vám alespoň trochu přiblížila, jak to může fungovat.

Každý kůň je jiný, ale princip jemné ruky opravdu tkví v jemné ruce.

Ne v tahání a následném zahození.

Zeptám se na pohyb v hubě a nechám koně, aby odpověděl. Neodpovídá? Ptám se stejně dál...

Pokud se mě chceš na toto téma na cokoli zeptat, jsem tu pro Tebe🤍

Přeji pevné nervy a moře času🙏🏼

Barbora